Účast zájemců o historii naší školy byla tak velká, že i zkušený řečník a dlouholetý ředitel této školy Václav Veverka s nadsázkou hovořil o trémě. Naštěstí jsme pro tuto přednášku zabezpečili velký sál KZ, a tak se nikdo nemusel mačkat a mohl si pohodlně užít přívalu zajímavých informací.
Že samostatná škola na náměstí (dnešní MŠ) vznikla v roce 1792 a že byla přízemní budovou, to se občas zmiňuje. Ale dokážete si představit, že v roce 1905 se do přistavěné budovy ve třídách o téměř stejném rozměru jako dnes muselo vejít průměrně 87 žáků?
Stropy špatně provedené přístavby staré školy musely být podepřeny 22 sloupy ||| Nová budova školy s charakteristickým vzhledem původní rovné střechy
Úroveň tehdejšího školství dokresluje článek zveřejněný v USA v roce 1914: V Loděnici je pětitřídní základní škola, jejíž první dvě třídy jsou pravou mučírnou pro útlý organism dítek je navštěvujících. V třídách těchto jsou zdi ještě na metr od podlahy tak mokré, že voda z nich stéká potůčky a stropu lze prostřednímu člověku rukou dosáhnout. Třídy vůbec jsou určeny nejvýše pro 50 dítek, počet dítek dosahuje však do jednoho sta. Jak to vypadá s prospěchem a zdravím dítek je nabíledni. Epidemické nemoci řádí mezi žactvem po celý rok.
Vyprávění o dějinách nové budovy školy a jejích pedagozích bylo ale sledováno s možná ještě větším zaujetím. Zřejmě i proto, že řada posluchačů v nějakém z těchto období školu navštěvovala, účastníci přednášky pedagogy z promítaných fotografií osobně znali, a mohli tak doplňovat další a další podrobnosti. Z předchůdců Václava Veverky byl často zmiňován ředitel Markup, Čáp, Hamada nebo Oldřich Dyršmíd, který s nadhledem kromě ředitelování stihl i hru na saxofon ve vlastní kapele.
S nostalgií se vzpomínalo na pozemky, zavedení branné výchovy, cvičení s typickými protichemickými maskami s choboty, na množiny, inkluzivní vzdělávání, výměnné zájezdy, stavbu nového hřiště a řadu dalších příhod a zážitků. Nezapomnělo se ani na SRPŠ a kuchařky, bez kterých by škola určitě tak dobře nefungovala. A pro zájemce byla připravena i malá přehlídka školních kronik a jiných souvisejících dokumentů či publikací, takže ještě dlouho po oficiálním konci přednášky se vestoje debatovalo a vzpomínalo. Děkujeme za krásný zážitek.