Nová loděnická škola

Že stará škola na náměstí (dnešní školka) kapacitně nedostačuje se vědělo již od roku 1877, kdy se poprvé začalo o jejím rozšíření hovořit. Jednání tehdejších zastupitelstev ale vůbec nebyla jednoduchá, a tak, i když byl v roce 1910 pro budoucí novou školu již zakoupen pozemek Na Brance od bývalého starosty Václava Landy (celkem 1100 m2 za 6000 Korun), nakonec kvůli vypuknutí první světové války v roce 1914 ze stavby sešlo. Ani po válce ale pokrok jednání nebyl příliš rychlý.

Nová škola měla původně stát v těchto místech

Až v roce 1930 se radním povedlo směnit ještě jeden pozemek a rozšířit tak plochu určenou pro stavbu, aby škola mohla být větší. Pražsko-železářská společnost slíbila zdarma vypracovat plány a na společné schůzi školní rady a obecního zastupitelstva bylo rozhodnuto, že nová škola ponese jméno T.G. Masaryka. Se stavbou se ale opět nezačalo, neboť vypracované projekty se zastupitelům zdály příliš drahé. Loděnický stavitel, František Šmíd, nicméně téhož roku obdržel celkem 180 korun za vytýčení a nivelizování cesty k nové škole. V únoru 1931 pak obec věnovala 2000 korun místním nezaměstnaným z rozpočtové položky na úpravu cest, a ti začali odkopávat příjezd k pozemku, kde se měla nová škola stavět.

V roce 1932 architekt Velvarský zhotovil náčrty plánů nové školní budovy na 10 učeben, 1 kreslírnu, 2 pracovny, školní kuchyni, tělocvičnu, 4 kabinety, sborovnu, ředitelnu, byt ředitele, školníka, šatny, záchody, sprchy a ústřední topení a postup prací naplánoval na dvě stavební období. V prvním se měla stavět obecná škola s tělocvičnou a ve druhém škola měšťanská s bytem ředitele. Náklady byly vypočteny na 1.400.000,- Kč.   

Ani v roce 1933 se se stavbou nezačalo. Byl pouze přikoupen další pozemek („poněvadž místo na novou školu je malé“) a Ing. Velvarský z Prahy dostal za úkol vypracovat rozpočet na 1. díl stavby s podmínkou, aby v něm bylo pamatováno na střechu rovnou i sedlovou, na topení kamny i ústřední topení.  Celkovou sumu Kč 800.000 v roce 1934 starostové Loděnice a přiškolených obcí Chrustenic a Sv. Jana p. Skalou snížili na 700.000 (po vyloučení ústředního topení). Procentní rozdělení této částky mezi jednotlivé obce se však několikrát měnilo a platby rovněž vázly.

A to přesto, že kvůli ztrouchnivělým trámům musel být strop jedné třídy staré školu již od roku 1931 provizorně podepřen dřevěnými sloupy, a od roku 1934 bylo ve dvou třídách zakázáno vyučovat a musela být zavedena střídavá výuka („ žactvo při vyučování pozorovalo silné záchvěvy podlahy v 1. poschodí budovy“).

Nová ZŠ v roce 1921 po několikáté přístavbě

Povolení ke stavbě nové školní budovy dala obecní rada až dne 28. ledna 1935 a stavba byla zadána firmě Panchártek-Tomiško, která stavební práce zahájila. Protože však proti mimořádnému rozpočtu místní školní rady byly podány námitky, bylo okresním úřadem v Hořovicích zakázáno pokračovati ve stavbě, což zase vedlo ke dvoudenní stávce rodičů. Ve stavbě se tak pokračovalo i nadále, což bylo příčinou rušných schůzí nejen v místní školní radě, ale i v obecním zastupitelstvu. Tam však záhy rezignovala většina jeho členů a pro nedostatek finančních prostředků byla od dubna 1935 stavba zastavena, většina materiálu byla rozkradena a staveniště se stalo dějištěm trochu nebezpečných hrátek místní mládeže.